městys Doubravník

Domy na náměstí

a v historickém centru, jsou chráněny památkovým úřadem. Za nejstarší je považován dům č.35 pana Jambora s gotickými vraty a zajímavou architekturou celé budovy. Je prokazatelně starší než náš kostel. Traduje se, že tam bývalo probošství zaniklého kláštera.

Dům čp. 35 - bývalé probožství kláštera

Každému padne do oka architektura střechy domu u Životských - Novotných č.72, kde bývala starodávná pošta. Dostavníky zde zastavovaly až do roku 1905 a vytrubující postilión oznamoval příjezd pošty. Idyla skončila postavením železnice.

Dům čp. 72 - bývalá pošta

Vedle je rohový dům č.71, kde býval zájezdní hostinec. Dvůr byl upraven tak, že i s povozem bylo možno zajet dovnitř a vyjíždělo se druhou stranou, právě u starobylé pošty.

Památkově velmi ceněný a snad nejlépe opravený je dům Alexův č.78, v němž bydlel roku 1675 primátor obce Kašpar Bergman, za něhož byl dům pravděpodobně postaven.

Alexův dům č.78

V jeho sousedství, v místech dnešního nákupního střediska, se nacházel Lidový dům.

Tento dům, postavený roku 1873 původně jako hospodářská budova, koupila v roce 1923 "Společnost lidového domu" od Františky Bělíkové - provdané Valentové.

Stodola byla upravena na divadelní sál a tělocvičnu pro nově založený spolek Orel.

Lidový dům 1923

V roce 1936 bylo za přispění finančního úřadu - tzv. "kampeličky", který v budově úřadoval, vybudováno v zadní části moderní obilní skladiště, částkou 160.000 Kč.

Sgrafita v omítce na průčelí domu provedl akademický malíř Karel Němec z Nového Města na Moravě.

Když byla činnost Orla v době sjednocení tělovýchovných spolků zakázána, převzal veškeré budovy Výkupní podnik. V roce 1971 pak tyto budovy přešly do vlastnictví MNV. Zpočátku se uvažovalo o přeměně na kinosál, ale nakonec bylo rozhodnuto o demolici a výstavbě nákupního střediska, jehož potřeba v obci byla stále nutnější. Orlovna byla zbourána roku 1976.

V místě dnešní školy stávala původní radnice. Její starobylá podoba je dochována na pohlednici z 19.století. Sloužila svého času také jako útulek pro zchudlé a nemajetné občany, v průčelí byly přistavěny dřevěné, nízké krámky řečené "masné".

Škola zde byla postavena roku 1903.

V dolní části náměstí jsou v sousedství staré školy další historické budovy. Jako první uvidíme rohový Jelínkův dům č.24

dům čp.24

a hned za ním pak domy Pleských č.26 a dům paní Zřídkaveselé č.25. (dříve Luštík, Bílý, Prostějovský, Hula a Zelený) Oba tyto domy jsou na místech bývalého kláštera. I přilehlé ovocné sady značné rozlohy bývaly klášterní.

Dům Pleských byl v polovině 19.století přestavěn a jeho starobylost dokládají jen klenuté místnosti v přízemí.
Zato dům sousední je historicky zajímavější. Celý vnitřek domu je ve starobylém stylu, u gotických vrat je dodnes mramorový odrazník pro kola vozů. Místnosti jsou klenuté, v oknech bývala mramorová ostění. Při opravách byly ve zdech nalezeny zazděné střílny a všude se nacházejí rozsáhlé sklepní prostory.

Na zadním dvoře bývala roubená studna, nyní už ale zasypaná. Starobylému prostředí vévodí několik set let starý tis, v našich končinách dřevina opravdu neobvyklá. I když...