městys Doubravník

K tématu bych ještě doplnil nárust populace krkavcovitých ptáků.
V okolí Doubravníku je dnes běžně k zahlédnutí Krkavec velký (Corvus corax), také kdysi poměrně vzácná Straka obecná (Pica pica) a samozřejmě všem důvěrně známá Sojka obecná.

Naopak kdysi nejhojnějšího představitele této čeledi - Vránu obecnou (Corvus corone) ať už ve formě černé nebo klasickou "šedivku" zde neuvidíte.

Změny se zkrátka dějí a souhlasím s autorem článku, že je třeba "vše posuzovat objektivně a ne fundamentalisticky, jak někteří ochránci přírody činí".


Petr Koukal

Kdo ví,jestli ty bobry nad splav nevysadili nějací zelení,nebo ochránci přírody. Jó, kde jsou ty časy, kdy se u splavu opalovaly dívky s bobry.

Chci se zmínit o jednom dravci: možná v našem okolí hnízdí Raroh velký, sám mám asi 4 pozorování během roku a ne jen v době migrace (pozorování mám potvrzeno i od jiných).
Poznámka k bobrům: o migraci lze uvažovat u bobra, spíše jako o nějakém vysazení, které je v této lokalitě nepravděpodobné. Na dolních tocích našich řek je již bobr běžný, místy se začíná přemnožovat a tak si hledá nová místa pro svůj život.

Ke komentáři Pepy Vojty uvádím proč se domnívám, že bobr byl u nás vysazen. V mapě výskytu bobra v ČR na castor.wz.cz.mapy.html je uvaděn nejbližší výskyt na Svratce pod Brnem. Nezdá se mi, že by byl schopen překonat jedním tahem 40 km, aniž by se někde alespoň prozatimně usadil a byl pozorován. V cestě mu také stojí přehrada. I pracovníci krajského úřadu, kteří projednávali vzniklou škodu ing.Navrátilovi se to domnívají.