all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

městys Doubravník


Oficiální stránky

Doubravník
  Dnes je: 30.09. 2020 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Mobilní rozhlas:
logo mobilní rozhlas

Bezpečný internet:
logo internet pro seniory

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Místní akční skupina Brána Brněnska, z.s.
Dobrovolný svazek obcí Tišnovsko
Restaurace a penzion
Břetislava Sedláčka
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Úřad městyse
- Rozpočtové opatření č.7
28/09/20 Fotogalerie
- Mandelinka nádherná
24/09/20 Současnost
- Mimořádná opatření...

Krátké zprávy:
    včera  Školní jídelna
- Jídelní lístek od 05.10…
    včera  E.ON Distribuce
- Oznámení o přerušení do…
23/09/20 MUDr. Kudláček
- Změna ordinační doby
Celý přehled   [10]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  01/2020

Zpravodaj Oblastní charity
Zpravodaj Oblastní charity Tišnov
04/2020 ve formátu *.pdf

Možná vám uniklo:
- Den Země

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- Jihomoravský kraj ...
- Víte, koho volit?
- Biskup Vojtěch Cik...
- Brněnské noční roz...
- Zákaz návštěv v ne...

Počasí:
Počasí Doubravník - Slunečno.cz

Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Kalendář městyse
verze pro tisk   [1]  [2]

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Založení JZD v Doubravníku

08.06.2005

Tak jako všude při socializaci vesnice i u nás v Doubravníku to byla doba plná vzruchu. Nebylo zkušeností, dobrá vůle jedněch byla rušena nepochopením nebo i zlou vůlí druhých. Návrhy a názory se často křížily, tříštily i tříbily. Navíc, v našem hornatém terénu, byly přírodní podmínky pro založení JZD zvlášť nepříznivé…

Ale již v roce 1948 po nastolení nových politických poměrů byl v Doubravníku podle pokynů "shora" založen přípravný výbor pro založení Jednotného zemědělského družstva.

Brzy na to (rok 1949) bylo přikročeno ke stavbě družstevní prádelny a drůbežárny na Horním Rakovci, kde bylo v roce 1950 evidováno 113 nosnic a 500 kuřat. V obecním hostinci bylo zřízeno "Vyživovací středisko". V roce 1950 - ještě před vlastním založením JZD, zdárně proběhly "Společné mírové žně zemědělců". Ke zdaru tohoto podniku promluvili 10. července 1950 do místního rozhlasu všichni veřejní funkcionáři i místní farář pan děkan Jan Hloušek.

V červnu 1950 se konalo slavnostní otevření již zmíněné družstevní prádelny. Na shromáždění promluvil předseda MNV s. Beran, který se o stavbu nejvíce zasloužil a osobně na ní pracoval jako zedník. Účinkovaly též místní děti, žáci národní školy, pod vedením s. Marie Soškové.

22.srpna 1950 se konala v budově místní radnice historická schůze zemědělců, na níž byli přítomni členové místní prádelny a zástupci Okresního národního výboru (ONV). Byly vypracovány návrhy na hospodářskou úpravu půdy - HTÚ, schválen postup při převzetí farských a obecních pozemků, dále pozemků konfiskovaných, budov prádelny, drůbežárny, vyživovacího střediska a sušárny ovoce, kterou pod hřbitovem postavil čtenářsko-hospodářský spolek Vlastimil před 1. světovou válkou.

Zástupce ONV v Tišnově (s. Špaček z Lomničky) na této schůzi nejprve vysvětlil všem přítomným situaci zejména ohledně hospodářské úpravy půdy (HTÚ) a poté bylo v naší obci úředně založeno JZD. Ani jeden rolník však za člena nepřistoupil. Marie Kellerová (z čp. 6) se odvážila říci: "Špatný voják, který nebrání svou vlast a špatný sedlák, který nebrání svoji půdu!" Bylo jí však vysvětleno, že i členům JZD půda patří do vlastnictví. Ještě do konce roku pak bylo uspořádáno mnoho schůzí, ale ani po soukromých rozhovorech a individuálním přesvědčování se situace nezlepšila. Marie Ošmerová, která vstoupila do JZD jako první, se pod vlivem ostatních zase odhlásila. Zemědělci dál zůstávali ve své pasivitě.



kresba: Stanislav Bělík

HTÚ byla ukončena v polovině října 1950 a již 16.10. se začaly rozorávat meze v Rovinách, pod Pláňavou, na farském pozemku pod Šibenicí a některé díly za Bozinkou na Alexandrově poli. Většina mezí však byla ponechána, protože chránily pozemky proti přívalové vodě za bouřky.

Podzimní práce byly skončeny za 10 dní. Zaseto bylo 10ha pšenice v Rovinách a pod Šibenicí, 10ha žita v Propadlí a pod Honzovskou. Za Bozinkou byl 1ha oset žitem. Ke zdárnému splnění setby přispěli zejména Oldřich Kosmáček, Alois Ošmera, Josef Slezák a Vladimír Pleský. Eva Nováková a Václav Čech zapůjčili koně. Jako protislužbu jim JZD s přispěním státní traktorové stanice (STS) pomohlo s osetím jejich pozemků a přenechalo jim uznané osivo i umělá hnojiva.

Na mimořádné valné schůzi 12.11. 1950 bylo zvoleno toto předsednictvo JZD: František Špaček, Ladislav Šťastný, Eduard Jambor a Miloslav Zimula.

Začátky byly opravdu těžké. Je možné zde podrobně vypsat, co se za kolektivizace v Doubravníku dělo, (záznamy jsou zachyceny v obecní kronice), ale to by zdaleka přesáhlo rozměr tohoto článku. Přerod zaostalé vesnice ve vesnici socialistickou byl věcí nadmíru choulostivou - zvláště v tak konservativním prostředí jako je Doubravník. Ani později v padesátých letech nebyl nikdo v JZD zaměstnán na plný úvazek. Přitom bylo potřebné zařídit vše, aby byly splněny státem předepsané dodávky z orné půdy, jejíž výměra v případě Doubravníka činila 102 hektarů.

Prvním předsedou JZD v Doubravníku byl František Špaček, původním zaměstnáním holič. Ze záznamů vyplývá, že někdy ani jemu nebylo jasné, jak to všechno skončí. Bylo potřeba ustájit dobytek, získat stroje a pracovní síly… Ale socializace vesnice byla vyhlášena za prvořadý úkol, takže se nedalo nic jiného dělat. Všechen život a dění v obci bylo podřízeno požadavkům JZD. Nakonec dosáhl součet všech členů JZD počtu 112 osob z toho 58 mužů a 54 žen. Vysoký podíl tvořily zejména členky místní prádelny, protože její využívání bylo pro ně výhodné.

Družstvo mělo v první řadě sdružovat zemědělce, ale první rolníci vstoupili až na podzim roku 1957 po dlouhé době přesvědčování. Mezi tím byla několikrát provedena změna hospodářské úpravy půdy a došlo i k výměně funkcionářů. Hlavní prioritou bylo zřízení nového kravína. Nakonec, po mnoha jednáních, byly s písemným souhlasem p. děkana Jana Hlouška, vybrány hospodářské prostory (chlév a stodola) v areálu doubravnické fary přímo u kostela.

Po zákroku OAVNF s. Fr, Veselého, církevního tajemníka ONV s. Saudka a díky námitkám některých členů JZD, však bylo toto rozhodnutí zrušeno. Na základě nových skutečností se uvažovalo o adaptaci stodoly Josefa Starého (čp. 7) nebo využití koželužny. Vyhrála koželužna, ale ne na dlouho. Ihned po zahájení prací byla stavba komisí ONV z důvodů zdravotních zakázána. Nakonec byl 29. ledna 1951 dobytek ustájen v Kankově domě čp. 155, kde jej poklízela Magdalena Nepejchalová.

První koně v JZD byli koně vojenští - pěkný pár silných hnědáků, se kterými jezdil Jaroslav Lorenc. Po jejich odevzdání vojenské správě obdrželo družstvo pár vraníků. V roce 1952 byl od Hospodářského družstva v Brně - Komárově zakoupen za 16.000,- Kčs pár běloušů a vraníci byli vráceni. Další pár běloušů byl pořízen od HD za 40.000,- kč. Jezdil s nimi Jan Špička. Tento pár koní byl později rozdělen a ke každému koníkovi byl pořízen do páru hnědák. Koní bylo v JZD dostatek, ale neměl s nimi kdo jezdit.

Koza byla do JZD koupena za 3.000,- Kčs od paní Hořínkové a byla ustájena na vepříně v čp. 14. Podle zápisů nadojila za rok 1250 litrů mléka.

Od 1. ledna 1951 bylo převzato do JZD zahradnictví Eduarda Jelínka, který zde se svými pracovníky zůstal v zaměstnaneckého poměru. Pod Hlaváčovem byl vysázen družstevní ovocný sad. Následně byla na Kankově zahradě postavena druhá drůbežárna úpravou starého dřevěného baráku, který družstvo koupilo od Augustina Nepejchala. Ošetřovatelkou drůbeže byla Marie Beranová.



kresba: Stanislav Bělík

V říjnu 1951 přijela do Doubravníka armáda. Vojáci byli ubytovaní ve školní tělocvičně a vedle kravína (čp. 155) vykopali potřebné silážní jámy. Hlína byla odvezena na náměstí a užilo se jí na úpravu terénu. Za vykonanou práci vyplatilo JZD vojákům 5.400,-Kčs.

Koncem roku 1951 se opět vynořila otázka ustájení hovězího dobytka, jehož počet se neustále zvětšoval. Tento problém vyvolal velmi živou diskuzi, kde se řešilo ustájení na gruntech u Vladimíra Pleského (čp. 26) a Bohumila Zeleného (čp. 25). Komise z ONV ovšem návrh neschválila. Zemědělský referent s. Svoboda prohlásil, že si nevezme na svědomí zničit takové krásné zahrady na výběhy pro dobytek a doporučil schválit novostavbu kravína.

Stavební obvod pro nový kravín měla určit komise vyslaná do Doubravníku 21.10. 1952. Bylo vybráno místo s rozlohou asi 4ha s podélnou stranou 300m v Rovinách u Boží muky při státní silnici do Borače. Na místě začaly ihned přípravné práce a ještě koncem prosince byly na staveniště naváženy ve spěchu bílé cihly, aby se stihlo vyčerpání finančních prostředků do konce roku. Bohužel příští rok na jaře bylo spočítáno, že přivedení vody a elektřiny do areálu staveniště by bylo finančně velmi náročné a celá akce byla od začátku nedomyšlená. Stavební materiál byl zčásti rozkraden a zájem o dokončení stavby úplně ochladl. Zejména po měnové reformě v roce 1953, kdy bylo přidělování finančních prostředků velmi nejisté. A tak se stalo, že základy nového kravína byly položeny až mnohem později. Došlo k tomu v červenci roku 1958, na farní zahradě, pouhých 75m od kostela.


Strojní vybavení tehdy činilo:

8 traktorů
12 vleček
1 sběrný vůz
1 traktor zn. Svoboda
1 obilní kombajn
4 mlátičky
1 samovazač obilí
2 sběrací lisy na slámu
1 výfuková řezačka
1 nákladní auto Praga
1 motocykl Pionýr
2 pračky
2 ždímačky
2 vany
1 elektromotor 8HP
1 elektromotor 5HP
1 čerpačka s elektromotorem
1 kravín na 80 ks krav
1 stáj (v domě č. 155, konfiskát po Němci Josefu Kankovi) na 30 ks ostatního skotu
1 vepřín (v domě rodáka MUDr. Jelínka ) na 80 ks prasat


A tak se "...zemědělská výroba začala postupně rozvíjet, díky plánovanému zavádění mechanizace, odbornému vedení a zvýšenému úsilí pracujících, kteří pomáhali naplnit státní pětiletý plán...", jak je uvedeno v knize Doubravník z roku 1972.



/ zdroj: B. Bukal - DOUBRAVNÍK v přítomnosti a budoucnosti 1972 a obecní kronika/



Celý článek | přečteno 4.264 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce
a nepoužívají soubory cookies k ukládání uživatelských dat.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
prohlášení o přístupnosti webu
© 2004 - 2020