all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

městys Doubravník


Oficiální stránky

Doubravník
  Dnes je: 29.03. 2024 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Bezpečný internet:
logo NÚKIB

logo e-bezpečí

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
Restaurace a penzion
Břetislava Sedláčka
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Naposled přidané:
26/03/24 Úřední deska
- Závěr zjišťovacího...
25/03/24 Úřad městyse
- Rozpočtové opatření č.2
20/03/24 Úřední deska
- Pozvánka na řád...

Mobilní rozhlas:
- Otevírací doba
- Místní komunikace
- Eurooil
- Fotbalový klub Do...
- Soukromí prodejci

Krátké zprávy:
26/03/24 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 01.04…
21/03/24 Charita Tišnov
- Nabídka zaměstnání
20/03/24 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 25.03…
Celý přehled   [8]

Pozemkové úpravy:
- Pozemkové úpravy

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  03/2023

Dotační program,
příspěvky:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Možná vám uniklo:
- Kdo byli první doubravničtí hasiči?

Počasí:
Počasí Doubravník - Slunečno.cz

Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse
verze pro tisk   [ zde ]

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Lesy městyse Doubravník [24]

08.01.2013

Je-li Smrk ztepilý (Picea abies) v lidovém rčení považován za krále lesa, potom je zcela na místě otázka, kdo že je královnou tohoto prostředí. A jistě mi dáte za pravdu, že to nemůže být nikdo jiný než

Jedle bělokorá (Abies alba).

A právě o ní se budeme bavit na další vycházce do lesů městyse Doubravník.



mohutná jedle v porostu 103A11

Ovšem pozor, při dnešním seznamování musíme obezřetně a tak trochu "po špičkách". Jedle je totiž strom, který má v sobě zvláštní důstojnost. Přesně ten typ "La femme du temple", stejně jak vzácné ženy z rodu Přemyslovců, nesmazatelně zapsané v dějinách naší země. Slovy se to však těžko popisuje a tak, - málo platné, podívejte se na ni ještě jednou...

Kdo má dar vnímavých očí, zří přirozený majestát chráněný neviditelným plůtkem diskrétní zóny, kol něhož se chodí jen s úctou a patřičným respektem. Pěkně ze široka. Jako když mistr všech pavoučích mistrů - sametový Křižák, začíná na lesním průseku síť. Zkusme tedy společně s ním spřádat nitky dalšího poznání a snad z toho nakonec něco i vzejde.

Vizuální kontakt máme tedy za sebou a již od pohledu je zřejmé, že máme před sebou jehličnatý strom první velikosti. Jedle bělokorá v optimálních podmínkách dožívá vysokého věku a málo se ví, že v produkci dřevní hmoty předčí i hospodářsky preferovaný smrk. Jsou na to speciální tabulky a i matematicky se dá na tom slušně vyřádit.1) Stěžejní roli zde sehrává tzv. spádnost (sbíhavost) kmene, což je skutečnost, že smrk se směrem ke špičce zužuje prostě rychleji. Jako krejčovská jehla. Naproti tomu kmen jedle si válcovitý tvar drží hodně vysoko a připomíná spíš tužku. Takže jakkoli nám lidová slovesnost podsouvá "štíhlou jedličku" - není to pravda. Na stejné délce je hubenější vždycky smrk a dřevorubci, placení "od kubíku", to velice dobře vědí.



Jedle, vytříděná kulatina připravená k prodeji

Ale vytěžené, změřené dříví zatím necháme ležet na odvozním místě. Toto je konečná fáze dlouhodobého procesu a my jsme teď sotva na jeho začátku. Víme už sice, jak jedle vypadá, ale k tomu, abychom pochopili její úlohu a postavení v lesním prostředí, je nejprve nutné porozumět dění v přírodním lese a to v celé šíři. Čili - znát jeho dynamiku, historický vývoj a přirozenou obnovu. A jak jinak, nejlepší učitelkou všech věcí je historie. A i když se kulisy okolního světa rychle mění, stále platí, že kdo zná minulost, chápe současnost a vidí i do blízké budoucnosti. Zvláště v lesnictví se takto uvažuje už z principu, protože jedna generace lesa provází minimálně tři pokolení generace lidské.

Takže? Tak že, zabrousíme-li v této příčině do dávných časů, seznáme, že naše území postupně prošlo řadou geologických dob, v průběhu kterých se udály výrazné klimatické změny. Střídání chladných a teplých období přitom mělo zásadní vliv na složení vegetace a tudíž i na podobu lesních společenstev. Na sklonku poslední doby ledové (Würmský glaciál) před nějakými 12.000 lety naše území ještě pokrývala vegetace podobná dnešním severským tundrám, ale s přibývajícím oteplováním se její charakter začal měnit až se ustálil zhruba ± na dnešní podobě. Jen pro zajímavost, jako upomínka na toto období se dochovala na Šumavě, případně v Krušných a Jizerských horách Bříza trpasličí (Betula nana) - vzácný glaciální relikt.

Jedle bělokorá se jako taková vrátila do střední Evropy zhruba před 7.000 lety z jižně položených refugií v Řecku, Itálii a Španělsku, kde v bezpečí přečkala nepřízeň ledových dob a zprvu se objevuje jen jako vtroušená dřevina v horských oblastech Sudet, Karpat a také u nás, na Českomoravské vrchovině. Její další šíření pak ještě urychlilo mírné ochlazení a zvlhčení podnebí zhruba před 6 - 5.000 lety, kdy se ve vyšších polohách zformovaly jehličnaté (tmavé) porosty. Samozřejmě na úkor dřívějších lesů listnatých s převažujícím světlomilným dubem.

Z dalšího obrázku je patrné, že hlavní proud šíření jedle se k nám vytrvale tlačil z jiho-západních směrů (Východoalpská cesta), takže před nějakými 4.000 lety se tato dřevina vyskytuje už na celém území dnešní ČR. Byť zdaleka ne všude ve stejné intenzitě.2) Podle pylových analýz byla v západních Čechách na mnoha místech dokonce hojnější než Buk lesní (Fagus sylvatica), zato v nížinách Polabí zcela chybí. Sporadické zastoupení pak bylo v lesích Moravy, kde stále převažoval dominantní buk. Ovšem i zde nám jedle postupně proniká do oblasti smíšených (lískových) doubrav a výše položených bučin, kde pozvolna klesá zastoupení dubu, jasanu, jilmu, lípy, javoru a také již zmíněné, doprovodné lísky.

Šíření a příslušnost populací jedle bělokoré podle refugií3)


    populace patřící k italskému refugiu
    populace patřící k balkánskému refugiu

Do éry našeho letopočtu vstupuje Jedle bělokorá s maximem plošného rozšíření i zastoupení v porostní skladbě (20 - 30%). Leč žádný růst není nekonečný a této výrazné expanzi mělo už brzy odzvonit. Jakáž pomoc, odpočítávání začalo a ke slovu se čím dál víc hlásila zemědělská činnost člověka, který začal přetvářet krajinu podle svých potřeb. Pastevní využívání lesů zákonitě vedlo ke zpětnému potlačení porostů s účastí jedle a naopak díky vysoké výmladnosti byly opět favorizovány světlomilné duby a habry. Ovšem i tak, ještě celé první tisíciletí n.l. je charakteristické vůbec největším rozšířením jedle (společně s bukem) a to v širokém, šikmém pruhu od Šumavy po slovenské Beskydy.

A pak už tu máme 13.století a s ním i kolonizaci, kdy se zatím nedotčená plocha zemského hvozdu stále více prosvětlovala enklávami sídlišť klášterů, dvorců, tvrzí, vsí a samot všech těch uhlířů, popelářů, drvařů, lovců a samozřejmě i loupežníků. V lese přibývá chodníků a spojovacích cest mezi sídelní sítí a vedle divoké zvěře se tu postupně začíná objevovat i pasoucí se dobytek.

Zkusme si zhruba představit, jak tehdy vypadala krajina v okolí našeho Doubravníka. V širokém údolí, které se otevírá směrem k Černvíru bychom pravděpodobně narazili na podmáčený, těžko prostupný říční luh, složený z olší, vrb, jasanů a podobných dřevin. Na svazích, které se zvedají z údolí by porost plynule přecházel v habrové doubravy (Querceto-Carpinetum) nebo dubiny s příměsí borovice - podle svahové expozice a typu geologického podloží. Stručně řečeno, byl zde smíšený listnatý les s velmi složitou, proměnlivou výstavbou. Dominující dub (Quercus) dal zřejmě název i osadě, která je v listině z roku 1208 zapsaná jako Doubravník.4)

Jedle, o které se bavíme dnes, tady určitě v převaze nebyla. Jen některé odvážnější, co sestoupily z vyšších poloh v okolí Sýkoře,5) našly své optimum v suťovém lese Pasíčky, kde rostou v několikáté generaci dodnes. Věc se má tak, že díky hlubokému, úzkému údolí zde dochází k typické klimatické inverzi a tím pádem ke zvratu vegetačních stupňů. V praxi to znamená, že v chladnější Pasíčce převládají dřeviny vyššího vegetačního stupně. Tedy buk, smrk, naše jedle, javor horský řečený Klen a další, zatím co naproti na slunném jižním svahu protějšího Vinohradu roste v odpovídající skladbě dub zimní s habrem a borovicí. Jen v místech, kde na mělké, kyselejší půdě klesá konkurenční síla habru, se jako doprovodná dřevina dubu zimního uplatňuje teplomilný Jeřáb břek (Sorbus torminalis), což je v našich končinách opravdu pozoruhodné.



jižní svah Vinohradu - pohled z Pasíčky

Vzdušnou vlhkost, kterou má jedle jakožto dřevina oceánického klimatu tolik v oblibě, v těchto končinách zajišťuje ze spodu řeka Svratka. Vprostřed černá u břehů zlatá... Stále táž, jak ji před mnoha lety vídali "Kočovní lidé" v povídkách Josefa Uhra - spisovatele z nedalekého Podolí. Ale to už sem prolíná poněkud jiný příběh, který by nás odvedl od jedlí arci daleko. Snad až k té staleté Babyce při cestě na Veselí... Nejvyšší čas tedy pro dnešek skončit.

Takže trošku té šedivé teorie ohledně šíření jedlí máme úspěšně za sebou a v dalším pokračování - někdy z jara, bychom mohli navštívit konkrétní stromy už přímo v lese.



Petr Koukal


Poznámky:

1) Např. kniha: Ing. Dr. Václav Korf: Taxace lesů - Dendrometrie r.v. 1953.

2) U šíření dřevin rozlišujeme metodu skokem (přes větší vzdálenost) a krokem, což je plynulý postup od okraje matečného porostu. Někdy se však tyto metody prolnou a dochází k tomu, že skokem vzniklé ostrůvky výskytu se mohou stát na vhodném stanovišti východiskem k dalšímu plynulému šíření krokem. Např. v Doubravníku na Brdě Jasan ztepilý (Fraxinus Excelsior).

3) Zdroj: Willy Tinner, Andre' F. Lotter - Holocene expansions of Fagus silvatica and Abies alba in Central Europe [2005] pro "anglické čtenáře" nebo v češtině také:
J. Esnerová - Studium genetické diverzity jedle bělokoré na vybraných lokalitách ... [2010].

4) Ve světle dalších poznání může být název našeho městyse odvozen i z jiných významů slova Doubrava/Dubrava, jak zmiňuje v článku Obecní zřízení městečka Doubravníka Ing. Jaroslav Sterzel.

5) Sýkoř. V nadmořské výšce kolem 500m má buk nejlepší podmínky pro svůj rozvoj, takže jako silnější konkurent tlačí jedli do nižších poloh. Naopak ve vyšších polohách sám ustupuje smrku i jedli a v přirozeném zastoupení dřevin je až na třetím místě.



Celý článek | přečteno 3.870 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce
a nepoužívají soubory cookies k ukládání uživatelských dat.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
prohlášení o přístupnosti webu
© 2004 - 2024