městys Doubravník

Nová škola v Doubravníku roku 1903

Ve starých školních poměrech to bývaly smutné doby pro učitele i žáky. Budovy školní bývaly vlhké, ponuré, nehygienické, třídy žactvem přeplněné, takže si podučitel Emanuel Janovský z Doubravníku v roce 1896 napsal do svého deníku:

"Také špatná budova školní, jaká dosud v Doubravníku je, přispívala k ničení mého zdraví. Bylo děsné, vyučovati v kouři, v zimě a v zápachu, jak to povětšině v mizerných přeplněných třídách bývalo. Každý učitel si musí zdraví ničiti. A já byl slepý a zdraví své podkopával." A přece z žáků této školy vystudovali lékaři, právníci, kněží, učitelé, úředníci i důstojníci.

Stavba nové budovy v zápisech Obecního výboru

Na místě dnešní budovy školy stával obecní dům, dnes bychom řekli dům se sociálním bydlením pro chudé, a před ním byly dřevěné krámky. V roce 1903 byla dostavěna nová budova školy, na svou dobu moderní a dobře vybavená. Přesto se dočteme v protokolech Obecního výboru, že rozhodování představitelů obce o její stavbě a umístění nebylo jednoduché. Pro autentičtější zážitek čtenářů Zpravodaje jsme je ponechali v původní pravopisné podobě i se specifickým nářečím a drobnými gramatickými chybami.

Protokol ze dne 26. května 1900 - Odpověď na přípis sl. ck. okr. Hejtmanství ze dne 23. května 1900 čís. 599 místní školní radě stran subvencí na stavbu školy:

Výbor se usnesl jelikož obec doposud žádný náklad nemá, nelze se stavbou nyní započíti, poněvadž náklad na stavbu školy není zabezpečený, neb potřebný materiál ku stavbě není hotov a přichystán a taky obec není ve stavu by školu při nynějších poměrech v jakých obec naše loňského a letošního roku stižena byla, krupobitím, nepříznivým přezimováním osení, takže všechny zasetá žita vyhynuli a se zaorati museli, dále povodněmi jarními, tak, že mnohé cesty jsou potrhané, které se nezbytně spravovati musí.

Dále není možno stavbu školy podniknouti dle předběžných plánů schválených na vykázaném místě, totiž na obecním domě, z těchto důvodů:

Dům ten potřebuje obec pro zaopatření chudých lidí pro byty, když by se rozboural, musela by obec pro tyto zaopatřit, totiž pronajmout byty jiné, z kterých by nájemné platila, k čemuž však nemá tolik prostředků, neb zápasí ustavičně s dluhama.

Dále dům má ceny asi...................... 6000 k

Kopání a odklizení a podobně by stálo .... 2000 k

Takže by náklad na prázdné stavební místo nové školy obnášel 12 až 14 000 kor. a to nemůže obec tak chudá, jako jest Doubravník věnovat jenom na stavební místo, tu by obec přišla do velikých nesnází an udělená subvence na stavbu školy jest vzhledem rozpočtu, který by se v pádě stavby musil překročiti jest velice malá a tudíž při nynějších špatných poměrech by občané následkem vysokých obecních přirážek se zadlužili, ano i popřípadě jejich majetky úpadkem tedy ohroženy byly, přičemž obci nyní se započetím stavby nové školy začíti nelze, až se výhodnější místo pro novou stavbu nalezne a lepší poměry peněžní v obci zavládnou a obec potřebný materiál zežene.

Zdá se tedy, že stavba zpočátku příliš podporu radnice neměla a radní to velmi podrobně to zdůvodnili. V protokolu ze dne 11. ledna 1902 se již ale píše:

Výbor se usnesl skrz plac na stavbu škole, jelikož žádné jiné místo není tak vhodné jako obecní dům a taky za dřívějších let byl obecní dům ku stavbě škole ustanoven.

Ale stále o tom radní zřejmě přemýšleli. Svědčí o tom protokol z 19. února 1902:

Skrz stavbu škole bylo poukázáno radním Ant. Nowakem, že by stavba škole byla lacinější kdyby se koupil dům od Jana Škorpíka a na tom místě školu postavili, návrh byl 5 hlasy přijat by se stavitelovy psalo a povážilo zdaly by to vypadlo laciněji jak obecní dům.

A také se šetřilo. Protokol ze dne 26. února 1902:

Školní budova má se pokryti staro křidlico, má se ji dát udělat by zpředu byla nová a ze zadu stará.

Protokol ze 17. července 1902:

Stavba nové školní budovy přenechá se úplně místní školní radě k provedení, vyhrazuje si však obecní výbor, aby představenstvo obce ku schůzím kde se o stavbu školy jednati bude přibráno bylo. Starostovy se ukládá aby na základě usnesení obecního výboru ze dne 16. října 1899 zažádal zemský výbor o povolení půjčky v obnosu 20.000 korun, půjčka se má učiniti u zemědělské banky markr. Moravského na amortisaci za 20 roků. Z této půjčky má se také uhraditi náklad 4000 K na zakoupení akcií dráhy Tišnov-Žďár.

Zakoupení akcií dráhy bylo totiž jednou z podmínek pro zřízení vlakové stanice s výpravčím. V protokolu ze stejného dne se již řeší vystěhování obyvatel obecního domu:

Škorpík s rodinou a Hořínek se ženou budou ubytováni v isolační nemocnici, František a Marie Holešovsky někde v pastoušce neb též se Škorpíkem a Hořínkem. Valík odkázán na syna aby u něj bydlel. Františku Joklovou a Ver. Ondráčkovou přijmul pan Albin Keller do bytu jen na letní měsíce za roční nájemné 32 K. které obec zaplatí. Ferdinandu Holešovskému má se naříditi aby se ihned vystěhoval jinak že se mu jeho věci na obecní útraty vyklidí, toto oduvodňuje výbor tím, že již dávno o tom věděl že se má vystěhovati a že mu obec více zdarma byt nedá jelikož se jen podloudným spůsobem do nynějšího bytu dostal a pak platiti nechtěl a je schopen sobě i rodině byt a výživu zaopatřit. Janu Dlapovi nájemci obecní pastoušky má se dáti soudní výpověď aby se do jednoho měsíce vystěhoval.

Tolik ukázka toho, co předcházelo stavbě nové budovy Školy, která je dnes pro nás neodmyslitelnou součástí náměstí.

Lubomír Čech
Zdroj: SOKA Žďár nad Sázavou, AM Doubravníka kniha č.52

Stavba nové školní budovy roku 1903