městys Doubravník

Osvald Životský: Slavný stavitel železnic

Budoucí inženýr se narodil 9. 9. 1832 Karlu a Františce Životských v Doubravníku v domě č. 13 vedle současné budovy školy. Jeho otec provozoval kromě zemědělství i soukenickou živnost. Když však toto řemeslo začalo upadat, Karel Životský prodal grunt a odstěhovali se do Rosic.

Po ukončení školní docházky Osvald absolvoval v roce 1855 techniku v Brně s výborným prospěchem. Nejprve pracoval na panství v Rosicích jako stavební praktikant. V roce 1856 nastoupil k brněnské stavební firmě bratří Kleinů zaměřené mimo jiné na železniční stavby. Byl velice schopným pracovníkem a dosáhl až na funkci vrchního inženýra a zmocněnce se zajištěným podílem z čistého zisku ze staveb jím provedených.

Z inženýra majitelem stavební společnosti

U Kleinů se podílel na stavbě stovek kilometrů železnic i mimo hranice Rakouska-Uherska. Pod jeho vedením bylo vystavěno okolo 900 km tratí. Jednalo se například o stavbu Jihoseveroněmecké spojovací dráhy z Pardubic přes Jaroměř a Trutnov do Liberce či dráhu Karla Ludvíka v Haliči z Řešova do Lvova. Dále se podílel na tratích Praha - Plzeň, Plzeň - České Budějovice, Moravská Ostrava - Frýdlant a Olomouc - Krnov - Opava. Získal tím značné zkušenosti a podnikl řadu studijních i pracovních cest do Itálie, Německa, Švýcarska, Anglie nebo na Sicílii.

Na základě získaných zkušeností založil v roce 1885 stavební společnost Podnikatelství staveb železnic Osvald Životský (společníci Hraběta, Kovařík, Nezdara). V roce 1899 se pak stal jediným majitelem firmy. Nutno poznamenat, že šlo o podnik ryze český, což bylo na tehdejší politické poměry velmi neobvyklé. Jednalo se o velice úspěšnou firmu, které byla svěřena státní správou i zemským výborem Království českého celá řada projektů tratí.

Za 24 let, kdy firmu provozoval, postavil 552 km železničních tratí, což je výkon jistě úctyhodný se zřetelem k tehdejší mechanizaci. Společnost stavěla tratě i v Horním a Dolním Rakousku, dvakrát však odmítla státní nabídku na stavbu Alpské železnice.

Progresivní stavitel nejen na Vysočině

První zakázkou byla stavba z Veselí nad Lužnicí do Jihlavy, stavěla trať z Modřan na Dobříš a do Posázaví - dnes spíše známou jako Posázavský pacifik. Zde byl poprvé v českých zemích použit při stavbě pilířů mostu přes Vltavu keson (speciální typ potápěčského zvonu využívaný ve stavebnictví při pracích pod hladinou vody). U Žampachu byl postaven nejvyšší kamenný viadukt na našem území vysoký 41,5 m, který stále je druhý nejvyšší ve střední Evropě.

Do historie naší obce se Osvald Životský zapsal stavbou železniční trati Tišnov - Žďár nad Sázavou o délce 60 km. Stavět se začalo v roce 1903 a trať byla dokončena o dva roky později. Na stavbě se podílelo množství místních občanů, mužů i žen, kteří zde našli dobře placené zaměstnání. Na zajištění náročných prací na stavbě bylo najato množství zkušených dělníků a techniků italské národnosti, kteří při stavbě v okolí Doubravníka byli ubytováni v Maňové. Proto se občas říká obyvatelům Maňové Taliáni.

Vlastenec a mecenáš

Když v 78 letech v roce 1910 Osvald Životský firmu zlikvidoval, strávil zbytek života především v Luhačovicích, kde byl akcionářem lázní a zde si v letech 1902-1903 nechal postavit vilu Vlasta. V lázních se spřátelil s Leošem Janáčkem a stal se členem Klubu přátel umění, kde se stýkal s brněnskými vlastenci. O jeho vlastenectví svědčí také to, že byl zakládajícím členem Sokola v Rosicích. V roce 1922 byla po něm pojmenována ulice v Brně, za protektorátu ji Němci přejmenovali, ale od roku 1946 nese opět jeho jméno.

Vždy projevoval sociální cítění ve vztahu ke svým zaměstnancům i k veřejnosti. Peněžitými dary podporoval humanitní ústavy, školy, divadelní fondy, národní instituce a zejména brněnskou techniku. Jeho národohospodářské zásluhy byly oceněny jmenováním řádným členem České Akademie, a to národohospodářského ústavu. Oceněn byl také řádem Za papeže a církev.

Ve vztahu k Doubravníku se projevil jako mecenáš a dobrodinec. Do místního kostela věnoval dvě krásná malovaná okna umístěná vedle hlavního oltáře. Na levém okně je nápis: Ku cti a chvále Boží a v upomínku na dětská léta v tomto chrámě strávená, věnuje Ing. Osvald Životský - 1905. Na pravém okně můžeme číst: Z vděčnosti za dosáhlé vyšší stáří a na upomínku stavby dráhy z Tišnova do Žďáru věnuje Ing. Osvald Životský - 1905. Obnos 4 000 korun (rakousko-uherských) daroval obci na stavbu chudobince, 1 000 korun přispěl okrašlovacímu spolku a kromě zakoupení pomůcek do fyzikálního kabinetu věnoval dalších 1 000 korun ve prospěch školního fondu.

Za zásluhy o rodnou obec jmenovalo obecní zastupitelstvo Ing. Osvalda Životského 10. března 1905 čestným občanem Doubravníka a v roce 1910 mu byla 28. srpna za velké účasti lidu odhalena na rodném domě pamětní deska.

Zemřel 21. 5. 1920 ve své vile v Luhačovicích v požehnaném věku 87 let a byl pohřben 24. 5. 1920 v rodinné hrobce v Rosicích.

Osvald Životský je bezesporu nejvýznamnějším doubravnickým rodákem, o čemž svědčí i to, že je jako jediný uveden v české Wikipedii.

Ing. Jaroslav Sterzel

Literatura a prameny:

Leopold Mazáč: Doubravník, vyd. 1972

Internetová encyklopedie dějin Brna

Josef František Urbánek: Tišnov a Tišnovsko, vyd. 1908

Wikipedie, internetová encyklopedie (cs.wikipedia.org/wiki/Osvald_Životský)

Portrét Osvalda Životského z roku 1900

Rodný dům Životského č. p. 13 na doubravnickém náměstí vedle školy

Pamětní deska Osvalda Životského na jeho rodném domě č. p. 13