městys Doubravník

Dobrodružství na škole v přírodě na Chaloupkách

Začátek druhého pololetí měli naši prvňáci, třeťáci a čtvrťáci zpříjemněný hned dvakrát. Nejprve nabírali nové síly o jarních prázdninách a hned po nich je čekal týdenní pobyt na škole v přírodě v Chaloupkách. Chaloupky jsou příjemná samota mezi loukami, poli a lesy u vesnice Kněžice na Vysočině. V mapách byste toto místo našli přibližně uprostřed mezi Třebíčí a Jihlavou. Členitý areál představuje několik budov propojených proskleným mostkem pro přecházení z jedné části do druhé.

Pokoje zdobené živly

Penzion nabízí ubytování většinou v pokojíčcích se sprchou a záchodem pro dvě až čtyři osoby a dva větší pokoje asi pro deset lidí. Děti vyjadřovaly s ubytováním spokojenost. Jejich pozornost upoutaly hlavně dveře od pokojů, které byly ozdobeny malbami živlů.

Součástí zařízení je vlastní kuchyně. Kuchařky připravovaly chutná čerstvá jídla z regionálních nebo vlastních zdrojů a vždy si bylo možné přidat. Mnohé děti byly překvapené, že se dá dobře nasytit jednoduchým, "obyčejným" jídlem, jako jsou třeba brambory na loupačku s tvarohem a mlékem. Pod areál také spadá ekofarma a výrobna sýrů v Zašovicích, kam jsme podnikli celodenní pěší výlet.

Ekocentrum Chaloupky nabízí různým institucím a veřejnosti vzdělávací a naučné programy zaměřené na environmentální problematiku, ekologii, přírodu, sociální oblast, výrobu potravin atd.

Historie všedního dne

Naše škola si v tomto vzdělávacím ekopenzionu objednala pro žáky program "Historie všedního dne". Náplní tohoto programu byly různé pracovní činnosti, které bývaly každodenní samozřejmostí našich předků žijících na vesnici. Všechny aktivity byly rozdělené do ranních a odpoledních vyučovacích bloků, které si organizovali sami lektoři.

Činnosti byly naplánované od pondělí do pátku tak, aby co nejvíce připomínaly lidský život. Děti si vyzkoušely všechno v různých rolích - od dítěte, přes dospělého, až po zralého člověka (seniora). Na začátku týdne se děti seznamovaly se všemi činnostmi. Učily se je, pomáhaly "rodičům" a hrály si. Pracovaly v lese, pomáhaly s přípravou večeře, po práci si hrály. Ve středu a ve čtvrtek byly aktivity zaměřené na dospělost. Děti sestavovaly nábytek, vyráběly sýr, plstily vlnu a staraly se o hospodářství. Krmily domácí i lesní zvířata. V pátek nám děti "zestárly" a byl čas na ohlédnutí a rekapitulaci. Svoje nabyté znalosti uplatnily na výstavě a při následujících prezentacích.

Deníky, čtení, hraní, …

Důležitou součástí pobytu byl také čas většinou před jídlem a po jídle (snídaně, obědy a večeře), který děti trávily podle vlastních představ na pokojích, v hernách nebo venku v areálu penzionu. Po společných aktivitách zbývalo trochu času, který jsme organizovali dětem my učitelé. Po jednotlivých ročnících se děti věnovaly čtení, psaní deníků, případně jiným "školním" činnostem. Zbyl nám také čas na opékání špekáčků, noční hru, vycházky, fotbal, hry, čtení před spaním, …

Z mého pohledu se celá škola v přírodě vydařila a naplnila očekávání nás pedagogů a snad i všech dětí. Byli jsme trochu smutní z počasí, které po celý týden připomínalo listopadové dny. Sluníčko nás navštívilo jen párkrát, ale doprovodilo nás při zpáteční cestě domů. Maličko jsme záviděli dětem, které byly na škole v přírodě v prosinci a celý týden strávily v zasněžené a pohádkové krajině.

My všichni, co jsme absolvovali obě školy v přírodě, už ale víme, že ke spokojenosti nestačí jen skvělé počasí a materiální podmínky. K dobrému pocitu je zapotřebí vlastní přičinění, ochota s někým sdílet společné zážitky a přátelské vztahy s ostatními lidmi. Za sebe si myslím, že se nám všeho dostalo měrou vrchovatou a těším se na další společné akce. Snad se na Chaloupky vrátíme. Rádi.

Učitel třetího ročníku ZŠ Doubravník
Aleš Roučka

Škola v přírodě očima dětí

Nejlepší popis pobytu a zážitků během pěti dní skvělého programu na Chaloupkách v Kněžicích sestavili sami jeho účastníci. V tomto případě šlo o chlapce a děvčata z třetího ročníku doubravnické školy, jejichž očima vám nyní přiblížíme únorovou školu v přírodě. Všichni třeťáci si totiž psali pobytové deníky, takže následující krátká reportáž je tedy sestavena výběrem z deníků Emy Kučerové, Anny Königové, Gabriely Válkové, Metoděje Trmače a Matěje Štepity. Předem je třeba ještě zdůraznit, že se v jistých bodech lišil program kluků a holek. Zápisy jsme ponechali v autentické původní podobě, jen jsme drobně poopravili pravopis, který se děti ve třetí třídě ještě neučily, takže drobné chyby jsou omluvitelné.

1. den, pondělí 12. 2. 2024

Holky: Jeli jsme autobusem na Chaloupky. Přijeli jsme na místo, které se jmenuje Chaloupky. Na Chaloupkách se mi moc líbí. Šli jsme se ubytovat a máme hezký pokoj.

Kluci: První den jsme přijeli autobusem do budovy. V autobusu mě nejvíce bavilo sklapovací sedadlo. Na Chaloupkách jsme se vybalili a šli se seznámit s vedoucími. Dali jsme si oběd, potom jsme šli do pokoje zahrát si UNO. UNO mě dnes nejvíce bavilo.

2. den, úterý 13. 2. 2024

Holky: V úterý jsme my holky pekly chlebánky a krájely jsme zeleninu do polévky. A také jsme plstily. Moc mě to bavilo.

Kluci: Dnes jsme byli děti, s tátou jsme šli do lesa. V lese jsme pokáceli stromy a odnosili do chalupy. V chalupě byly hračky káči, s těmi jsme zápasili. Večeři nám připravily holky. K večeři byly chlebánky a hrstková polévka. A viděli jsme krásný západ.

3. den, středa 14. 2. 2024

Holky: Dnes jsme si vybrali, jaké povolání budeme dělat. Já jsem si vybrala bylinkáře, truhláře a včelaře. Když jsem byla bylinkář, tak jsme vařili čaj a ten mi moc chutnal. Pak jsem byla truhlářem a společně s Barčou jsme udělali stoličku. A když jsem byla včelař, tak jsem se dozvěděla spoustu věcí o včelách.

Kluci: Dneska jsme se vzbudili a uviděli východ slunce. První povolání bylo truhlářství. Vyráběli jsme dřevěné židličky. Druhé povolání bylo lesník. Tam byly lístečky na stromech a ty stromy jsme měli poznávat. Třetí povolání bylo myslivec. Šli jsme na procházku do lesa. Bylo to fajn.

4. den, čtvrtek 15. 2. 2024

Holky: Šli jsme na farmu do Zašovic. Byla tam různá zvířata. Třeba krávy, kozy, prasata a měli tam i pejska. Krmili jsme zvířata a jedna koza byla hrozně mlsná. Jak jsme se vraceli, strašně mě bolely nohy. V Zašovicích jsme vyráběli sýr a zítra ho budeme mít na snídani. Dneska jsem plstila kuličky. Večer budeme opékat špekáčky.

Kluci: Dnes jsme šli na výlet do Zašovic na farmu. Tam jsme vyráběli sýr a máslo. Pak byl oběd a po obědě jsme šli za zvířátky. Za ovcemi, za kozami, za krávami, za husami a prasaty. Potom jsme šli zpátky do Chaloupek a opět jsme hráli UNO.

5. den, pátek 16. 2. 2024

Holky: Poslední den jsme si hráli na staříky a vzpomínali jsme. Dělali jsme výstavy. My holky, já a Áďa s Noemi, jsme udělaly výstavu staročeských her. Měly jsme tam káči, fazole, chůdy a lyže. Pak jsme šli všichni na oběd. Až jsme se naobědvali, tak pro nás přijel autobus a my jsme odjeli domů.

Kluci: Poslední den v Chaloupkách jsme ráno začali balit. Po sbalení jsme šli na snídani. Po ní se nás instruktoři ptali, co se nám nejvíce líbilo. Potom byla svačina a pak jsme dělali výstavy. Například výstavy vaty nebo káčí. Pak jsme se naobědvali. Po obědě jsme si dali zavazadla do autobusu a jeli jsme do školy.

Ukázky z deníků, které si děti psaly

Středa: Domácí mazlíčci na Chaloupkách

Čtvrtek: Některé děti možná viděly poprvé krávu zblízka

Pátek: Poslední den děti vystavovaly a vzájemně si sdělovaly poznatky a zážitky ze školy v přírodě

Společná fotka dětí i učitelů s lektory a zaměstnanci ekopenzionu Chaloupky

Fotografie: Aleš Roučka