Doubravník

Smírčí kříže

Zvyk postavit na místě, kde se odehrála nějaká tragická událost, kříž nebo kapličku má pradávný původ, ale jen málokdo ví, že jde o unikátní pozůstatek trestního práva v Čechách ještě z dob středověku.

Na mnoha místech naší vlasti se tak v trávě krčí omšelé, kamenné kříže, čehož si dobře všiml i páter Usmarus v roce 1556. Zakladatele jezuitského řádu Ignáce z Loyoly o tom v zápětí prostřednictvím dopisu informuje přibližně takto:

"... na cestách lesy, které se kdysi nazývaly Hercynský les, jsem spatřoval četné kamenné kříže s vytesanými meči, sekerami, dýkami ..."

Při bližším šetření později vyšlo na povrch, že se jedná o jakési fyzické stvrzení tzv. smírčí smlouvy uzavřené mezi pachatelem zlého činu a pozůstalými. Prakticky něco jako mimosoudní vyrovnání. Soudní postih byl tím pádem vyloučen, ale pachatel musel vykonat mnohé věci nařízené touto smlouvou. Např. odškodnit postižené, vykonat pouť, rozdat almužnu chudým a další... Postavení kamenného kříže pak bylo definitivní tečkou za celou událostí.

V samotném Doubravníku najdeme takovéto smírčí kameny s vytesaným křížem dva.

První z nich je usazen mezi mladými lipkami vlevo od Boží muky při silnici do Borače.

Smírčí kámen u Boží muky v Rovinách

Mezi lidmi se vypráví, že zde byl v šarvátce kvůli děvčeti ubit místními chasníky mladík z Borače. Kdy se to však stalo, není známo.

Druhý kámen má uražený pravý horní roh a na lícní straně vedle kříže je přitesán reliéf jednoduchých vidlí.

Smírčí kámen u cesty na Pláňavu

Těmi byl údajně proboden "...pasáček Pavlík od Konečnýho pastýře...", když se neprozřetelně ukrýval, či snad usnul v kupce sena.

Pomníček je na mezi pod silnicí při cestě na Pláňavu okolo hřbitova - asi 300 metrů, u domu č.159 - v místní terminologii část "pod Vyhlídkou". Je evidentně starší, už podle gotického písma, ale roh s letopočtem bohužel chybí. Stáří se pokusil určit dr. Švábenský ze Státního archívu v Brně a událost umístil na počátek 16. století.

• 12.09. 2004: pokračování - Smírčí kříže [2]