 |
městys DoubravníkOficiální stránky |
 |
| Dnes je: 09.05. 2025 | | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam | |
 |
 |
| v regionech: - Tišnov |
| - Bystřice nad Pernštejnem |
|
|
|
07/05/25 Úřední deska - Svolání zastupitelstva |
|
30/04/25 Úřední deska - Porovnání všech p... |
|
30/04/25 Úřední deska - Veřejná vyhláška |
|
06/05/25 Školní jídelna - Jídelní lístek od 12.05… |
|
28/04/25 Školní jídelna - Jídelní lístek od 05.05… |
|
22/04/25 Město Tišnov - Tišnov historický |
| Celý přehled [13] |
| Doubravnický zpravodaj |
 |
| obsah čísla 03/2024 |
 |
 |
| verze pro tisk [ zde ] |
Při osídlování našeho kraje narazili nově příchozí obyvatelé na prales. Ten bylo nutno vypálit a postupně připravit půdu pro zemědělské využití. Proto jako první druh obživy bylo zřejmě pálení dřevěného uhlí. (viz. pověst o uhlíři Věnavovi a zubru).
V lese na Loukavci je místo, o kterém se říká, že tam stával milíř...
Po přeměně lesa na zemědělskou půdu však lidé brzy zjístili, že v tomto hornatém kraji s kamenitou půdou to nebude jednoduché. Proto se měšťané, jak se vždy s hrdostí doubravničtí starousedlíci nazývali, zaměstnávali současně řemesly.
Někteří řemeslníci si pozemky k hospodaření pronajímali od obce.
V rolním přiznání obce z roku 1749 je uvedeno 63 starousedlíků, jeden chalupník a 17 podruhů. Mimo jiné je tam uvedeno i toto zjíštění, podle něhož se stanovila výše daně:
| Katastr v r. 1749 | celkem | 410 | měřic | |
|---|---|---|---|---|
| 9 | celoláníků | vlastnilo | 216 | měřic |
| 10 | pololáníků | vlastnilo | 120 | měřic |
| 45 | chalupníků | mělo pronajato | 74 | měřic |
| Z těchto hospodářů z roku 1749 bylo: | ||||
|---|---|---|---|---|
| soukeníků | 11 | mezuláníků | 11 | |
| ševců | 10 | řezníků | 8 | |
| kožešníků | 6 | kovářů | 5 | |
| tkalců | 5 | krejčí | 4 | |
| punčocháři | 4 | nádeníci | 3 | |
| tesaři | 2 | zedníci | 2 | |
| sklenář | 1 | cihlář | 1 | |
| kolář | 1 | bednář | 1 | |
| hadrlák | 1 | provazník | 1 | |
| pekař | 1 | papírník | 1 | |
| bez živnosti | 1 | |||
Z tohoto seznamu je vidět, že všichni zemědělci i celoláníci byli současně řemeslníky. Ti se sdružovali v cechy a dostávali od vrchnosti různá privilegia, zejména k pořádání trhů a jarmarků, kde bylo možno produkci výhodně zpeněžit.
Řemeslná výroba byla v Doubravníku vždy na vysoké úrovni.
Nejstarší z cechů byl řeznický, ustavený roku 1598, kdy dostalo 8 řeznických mistrů z Doubravníku od Pavla Katharyna svůj cechovní řád. Následuje cech krejčovský 1797, soukenický 1825, a tkalcovský z roku 1829.
O posledně zmíněném si něco povíme v samostatném článku.
/ zdroj: L.Mazáč - DOUBRAVNÍK /
