Dnes je: 13.10. 2024 | | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam | |
v regionech: - Tišnov |
- Bystřice nad Pernštejnem |
dnes Historie - Příběhy domů na ... |
včera Současnost - Mladý umělec ins... |
včera Současnost - K čemu nám ty kraje... |
11/10/24 Obřadka Nedv... - Cestovatelský podvečer |
10/10/24 Městys Lomnice - Pozvánka na koncert |
10/10/24 DSO Tišnovsko - Divadelní představení |
Celý přehled [6] |
Doubravnický zpravodaj |
obsah čísla 02/2024 |
verze pro tisk [ zde ] |
Již první listina Řehoře IX. z roku 1231 se zmiňuje o hmotném zabezpečení pro Doubravnický klášter. Zůstává však v obecné rovině a podrobnosti najdeme až v listu markraběte Přemysla z roku 1235, který jím potvrzuje pozemky darované klášteru jeho zakladatelem a jinými.
V nejbližším okolí to jsou osady Maňová (Manow), Klokočí (Clococh), Raková (Racov) a Bořihněv. Dále pak Křížovice, Křeptov a zřejmě i Skorotice. Jinak také poplužní dvůr v Chudčicích darovaný Semislavem a osada "Sess" od markraběte Přemysla.
Z nemovitostí připadl klášteru dům v Brně a některé kostelní patronáty. Jedním z nich je patronátní právo kostela v Doubravníku, k němuž se připisují patronátní práva všech dalších, následně zřízených kostelů. Lze k nim počítat i kostel sv. Kunhuty v Nedvědici.
Kostel sv. Kunhuty v Nedvědici
A další. Např. kostel sv. Bartoloměje v Rozsochách, sv. Martina ve Věžné, sv. Jiří v Olší snad i kostel sv. Petra a Pavla ve Štěpánově. Později ještě přibudou patronátní práva kostelů v Medlově, Kadově, ve Velešovicích, v Letonicích a v Kučerově.
Na první pohled jde o nesourodé majetkové shluky, ale při hlubší analýze opřené o tehdejší pozemkovou držbu musíme nutně přiznat, že hospodaření našich předků nebylo o nic míň racionálnější než naše. Viz. mapka:
Snad nejpozoruhodnější ve výčtu klášterních osad v Doubravnickém újezdu jsou Rozsochy, - především proto, že už v roce 1285 zde byla zřízena Plebánie.1) Listina Jimrama z Jakubova mluví o:
Rozsochy tedy jsou jakýmsi centrem klášterních statků a hraniční linie držby odtud pokračuje až ke Kundraticím, Vojtěchovu a na sever k Míchovu. Tam byly klášterem držené tzv. "rychty", stejně jako v Domaníně a Domanínku. Další klášterní držba je zmiňována ještě v Rovečném a roku 1360 a 1365 v osadě Strachujov.
Několik majetkových darování klášteru jde zcela mimo okruh rodu erbu zubří hlavy. Vesměs jsou tyto dary obdobou věna a měly zabezpečit dceru, nebo vnučku v klášteře. Viz příklad Markéty z Lelekovic, kdy paní Jutka - vdova po Buškovi z Lelekovic daruje klášteru 50 hřiven na svém věnu v Lelekovicích. To bylo v roce 1368.
Pokusíme-li se o souhrn výše uvedených majetků, napočítali bychom v rozmezí jednoho století (1235 - 1436) celkem třicet šest větších či menších celků, z nichž klášteru plynuly důchody. K tomu je třeba ještě připočítat, že klášter navíc držel devět patronátních kostelů a o čtyřech nebo pěti dalších se polemizuje.
Jak vidíme, Doubravnický klášter byl tedy relativně bohatý, ovšem slovo relativně je zde zcela na místě. Musíme totiž vzít v potaz na jakých půdách a v jakém krajinném rázu se hospodařilo. Velká rozloha hospodářství zde totiž nemusí nutně znamenat velký výnos - spíš naopak.
Jak jsme zmínili dříve, po celém Doubravnickém újezdu ještě hospodařila i drobná šlechta na výměrách nesrovnatelně menších a bezpochyby se dívala na klášterní komunitu se smíšenými pocity. Zejména uvážíme-li počet vyživovaných osob z rodinného majetku a nebo vypořádání dědictví - tedy věci, které církevní instituce nemusely řešit vůbec.
Jak všichni víme, toto napětí mezi církví a prostým lidem se neustále stupňovalo. Pozdější osudy klášterů (Doubravnický nevyjímaje), pak dokreslují válečné události doby husitské velmi plasticky.
Ale to už je zcela jiný příběh...
zdroj: doc. PhDr. Jaroslav Teplý, CSc.
1) prvotní název faráře (plebán) a farnosti (plebánie), byl zrušen až Tridentským koncilem v 16. století.