Dnes je: 29.03. 2024 | | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam | |
v regionech: - Tišnov |
- Bystřice nad Pernštejnem |
26/03/24 Úřední deska - Závěr zjišťovacího... |
25/03/24 Úřad městyse - Rozpočtové opatření č.2 |
20/03/24 Úřední deska - Pozvánka na řád... |
26/03/24 Školní jídelna - Jídelní lístek od 01.04… |
21/03/24 Charita Tišnov - Nabídka zaměstnání |
20/03/24 Školní jídelna - Jídelní lístek od 25.03… |
Celý přehled [8] |
Doubravnický zpravodaj |
obsah čísla 03/2023 |
verze pro tisk [ zde ] |
Po nějakém čase se opět podíváme do přírody a nahlédneme do lesů v okolí Doubravníka.
Jak jistě všichni víte, letošní "zima" nám přinesla kromě nezvykle teplého počasí i větrnou smršť nazvanou orkán Kyrill. Stalo se tak v noci z 18. na 19. ledna, kdy rychlost větru přesahovala 100km/h.
Naši oblast sice nepostihla kalamita takového rozsahu, jako např. NP Šumava, nicméně i obecní lesy byly silným větrem zasaženy. Již tradičně byl směr ničícího větru jihozápadní, později západní.
nebezpečný smrkový vývrat v oddělení 131A10
Na fotografiích jsou zachyceny lokální vývraty, ke kterým došlo většinou jen v porostech mýtního věku ve stáří 80. a více let. - v tzv. "vysokém lese". Nejvíce postiženou dřevinou je tradičně převládající, mělce zakořeněný smrk (Picea abies).
smrkový vývrat s klasickým kořenovým koláčem
Při bližším prozkoumání pak vidíme, že vítr porazil převážně stromy nekvalitní, napadené v bazální části kmene hnilobou, nebo stromy již dříve nakloněné vlivem eroze případně ohnuté následkem těžké námrazy v minulých letech.
Oddenková část kmene znehodnocená hnilobou
Správnější by tedy bylo mluvit o přirozeně ozdravném (výchovném) zásahu, než o kalamitě. Daleko více než samotný les je v tomto případě poškozen vlastník, kterému tímto klésá předpokládaný výnos z cílového hospodářského souboru. Znovu se tak potvrzuje pravidlo, že příroda se nedá jednoduše "naprogramovat".
Od financí se ale vraťme zpět do lesa. Teplé počasí v tomto roce přeje kůrovcům všech vývojových stádií a proto zůstává prioritním úkolem včasné vytěžení veškerého kalamitního dříví. Už teď jsou na některých kmenech dobře patrné kůrovcové závrty jako předzvěst silné invaze podkorního hmyzu.
Ale i přesto, že je toto znehodnocené dříví rozptýleno na ploše několika hektarů, práce pokračují poměrně rychlým tempem. Dříví se soustřeďuje na odvozní místa a po roztřídění na kulatinu a surové kmeny je nabídnuto k prodeji.
Kulatina a surové kmeny na odvozním místě
Ještě bych snad zmínil, že vzhledem ke špatné dostupnosti některých porostů pro přibližovací i odvozní techniku se ani ve třetím tisíciletí neobejdeme v lese bez tohoto pomocníka:
koník pana Merty v plném nasazení
Metoda přibližování koněm sice není ekonomicky příliš výhodná, má však jednu obrovskou přednost a to - šetrný vztah k okolní přírodě. Poškození lesních cest, okolního porostu i náletových dřevin je minimální.
Právě proto je kůň upřednostněn zvláště v oddělení 131A7, kde po "probírce" dochází k dobrému zmlazení listnatých dřevin a přirozeně se zde obnovuje buk i dub.
buk lesní (Fagus sylvatica)
dub zimní (Quercus petrarea)
Což znamená mimo jiné i značnou úsporu v nákladech na pěstební činnost (umělé zalesnění).
. . .
- Starší články s "přírodní" tématikou najdete v rubrice okolí.
Petr Koukal