městys Doubravník

Denní motýli Doubravnicka

Tento článek je pokračováním článku, který jsem napsal v roce 2008 a rozšiřuji v něm popsanou tématiku.

V roce 2011 jsem se dočetl na internetových stránkách "Mapování a ochrana motýlů České republiky" o mapování výskytu denních motýlů v České republice. Rozhodl jsem se této akce pořádané Entomologickým ústavem Akademie věd (AV) České republiky zúčastnit.

V knize "Doubravník v dějinách 1208-2008" napsal doc. Lacina: "Doubravnicko je jedním z přírodovědně nejzajímavějším a z hlediska krajinného rázu nejatraktivnějším územím celé Českomoravské vrchoviny". Je to myšleno na vegetaci. Ale protože motýli jsou na vegetaci a především na kvetoucích rostlinách závislí, platí to tedy i pro ně.

Rozmanitost přírodních podmínek našeho území umožňuje výskyt různých druhů motýlů. Pravým rájem motýlů jsou suché osluněné úhory bez jakéhokoliv využívání postupně podléhající samovolnému rozvoji vegetace. Tyto louky postupně zarůstají dřevinami, které jsou v nich roztroušeny nebo tvoří ostrůvky. U nás takovéto lokality nalezneme především na Hlaváčově, Hulově kopci nebo za Bozinkou na pruhu dolomitických vápenců. Časem se však tyto samovolně nebo cíleně mění v les a pro motýly ztrácejí hodnotu.

Hnědásci jitroceloví na chrastavci na Hlaváčově

Dalšími pro motýly významnými lokalitami jsou květnaté louky. Z těch se sice po pokosení motýli ztratí a až louky znovu zarostou, se opět vrátí. U nás jsou to především louky nad Vinohradem, Pláňavě i jinde. Intenzivním hnojením se však z nich stanou z hlediska vegetace druhově chudé a motýli je opustí. Obdobná je i situace na polích, pouze pole s jetelem se pro motýly stávají atraktivními.

Současné vysokokmenné především smrkové lesy jsou stinné a v těchto nemohou motýli žít, neboť jsou děti slunce a to ke svému životu potřebují. Některým motýlům vyhovují prosluněné paseky a lesní cesty, řídké listnaté a tzv. pařezinové lesy a jsou na ně vázáni. U nás je to na Brdu a na Vinohradě.

Také údolí okolo vodních toků zarostlé bujnou vegetací, jako je okolí Svratky, motýlům vyhovují. Vyhovují jim i zahrady s množstvím kvetoucích rostlin, z nichž některé je přímo magicky přitahují.

Perleťovec stříbropásek, okáč prosíčkový a okáč luční na sadci konopáči z naší zahrady

Změnou životního prostředí je budoucnost mnoha druhů motýlů v ČR nejistá. Jedním ze způsobu zjištění stavu věci je i mapování výskytu motýlů. Výsledky z roku 2002 nejsou vůbec povzbudivé. Ukazují, že z původních 161 druhů jich vyhynulo 18, dalším 16. druhům se zmenšily areály výskytu tak, že prakticky vymírají. V různém stupni ohrožení jich je 73. To znamená, že počet vyhynulých a ohrožených druhů představuje více než 50% původního počtu. Motýli jsou snadno rozeznatelnou skupinou hmyzu a na jejich úbytku lze ukázat obdobné ztráty i v jiných skupinách drobných živočichů, o nichž nejsou tak podrobné údaje z minulosti. Tyto úbytky pak představují velký ekologický problém, který se může negativně projevit i na našem životě. Proto má podrobné mapování výskytu motýlů tak velký ochranářský význam.

Mapování probíhá každoročně v mapových čtvercích. Ve čtverci č. 65-64, kde se nachází Doubravník, bylo v letech 1995-2010 zjištěno méně než 45 druhů denních motýlů a nebyl zjištěn žádný ohrožený druh z Červeného seznamu ohrožených druhů ČR.

Modrásci jeteloví na Pláňavě

S určováním motýlů v přírodě je mnohdy problém. Větší motýli s výraznou kresbou se snadno a bezpečně rozeznají, i když to neplatí vždy. U menších druhů jako jsou např. modrásci nebo soumračníci je nutno motýla odchytit a srovnat s atlasem, což však někdy nestačí (je potřeba rozlišit třeba kopulační orgány či jiné mikroskopické znaky) a proto jsou některé druhy v hlášení uváděny společně.

Během mapování, které jsem prováděl v letech 2011-2015, jsem napočítal 59 prokazatelně určených druhů. Doufám, že během příštích let se tento počet ještě zvětší. Toto číslo svědčí o tom, že se u nás vyskytují prakticky všechny druhy běžných motýlů, ale je zde výskyt i některých vzácných druhů. Latinské názvy dle atlasu "Motýli a housenky střední Evropy IV" uvádím pouze u první zmínky o motýlu.

• Z čeledi otakárkovitých (Papilionidae) jsou to otakárek fenyklový (Papilio machaon) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius).

• Z čeledi babočkovitých (Nymphalidae) je to 16 druhů, např. všechny babočky v ČR trvale žijící, atraktivní batolec duhový (Apatura iris), z perleťovců například velký perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia). K této čeledi se v poslední době řadí i okáči (Satyridae), kde jsem napočítal 11 druhů. Zde vzbudil zájem nejsevernější výskyt na Moravě okáče medyňkového (Hipparchia fagi) nebo velký počet jedinců okáče rosičkového (Erebia medusa).

• Čeleď modráskovitých (Lycaenidae) patří k těm, kde určování druhů je někdy problém. Zde je prokazatelných 16 druhů a zajímavý je poměrně hojný výskyt ohroženého modráska jetelového (Polyommatus bellargus) na Hlaváčově a Hulově kopci.

• V čeledi běláskovitých (Pieridae) je to 8 druhů,

• soumračníkovití (Hesperiidae) jsou zastoupeni 6 druhy.

• Ještě se k denním motýlům pro jejich denní aktivitu započítávají vřetenuškovití (Zygaenidae), dříve uváděni mezi nočními motýly a těch je 6 druhů.

Batolec duhový na břehu Svratky pod Vinohradem

Ochranu motýlů zajišťuje několik norem. Z těch známějších je to Červený seznam ohrožených bezobratlých živočichů a příloha č III. Zákona o ochraně životního prostředí č. 17/1992 Sb.

• Z druhů uvedených v této příloze se u nás vyskytují otakárek fenyklový, otakárek ovocný a bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla).

• Z Červeného seznamu je v kategorii kriticky ohrožených (CR) snad modrásek obecný (Plebejus idas ) zaměnitelný s modráskem podobným (Plebejus argyrognomon), který je uveden v kategorii zranitelných (VU) a jsou rozeznatelní pouze odborníky.

• V kategorii ohrožený (EN) je to modrásek jetelový.

• V kategorii zranitelných (VU) pak hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia) - u nás poměrně hojný, modrásek nejmenší (Cupido minimus), modrásek vikvicový (Polyommatus coridon), ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron), okáč medyňkový, okáč rosičkový, okáč strdivkový (Coenonympha arcania), ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae), otakárek ovocný, perleťovec prostřední (Argynnis addipe), soumračník máčkový (Erynnis tages), soumračník jahodníkový (Pyrgus malvae) a snad žluťásek jižní (Colias alfacariensis) těžko rozeznatelný od žluťáska čičorečkového (Colias hyale).

Jak je z uvedeného vidět, příroda Doubravnicka je na denní motýly bohatá a doufám, že se povede ještě další druhy objevit.

Otakárek ovocný z Pláňavy

Na závěr chci čtenáře upozornit na to, kde se mohou s denními motýly a jejich ochranou seznámit. Je to na internetu, dále v různých knižních atlasech, mimochodem v roce 2015 vyšel v nakladatelství Academia IV. díl knihy "Motýli a housenky střední Evropy" věnovaný motýlům s denní aktivitou. Překrásnou publikací je "Pestrý svět denních motýlů Jihomoravského kraje" s mnoha krásnými fotografiemi motýlů žijících v našem kraji.

Ing. Jaroslav Sterzel