městys Doubravník

Evropský strom roku 2020

Vzdušnou čarou 15 kilometrů vzdálená chudobínská borovice byla 17. března vyhlášena Evropským stromem roku 2020. Soutěž pořádá organizace Environmental Partnership Association (EPA). Jejím členem je i Nadace Partnerství, která pořádá v České republice anketu Strom roku.

EPA je uskupení šesti nadací z Bulharska, České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Podporuje projekty zaměřené na ochranu životního prostředí a aktivizaci místních komunit. Česká republika nominovala chudobínskou borovici, která vyhrála soutěž Strom roku v České republice. Její stáří je 350 let a obstála v konkurenci dalších 15-ti stromů z ostatních evropských států. Každý z nich v sobě nese několik dekád osudů a příběhů.

Připomeňme si nyní tedy osud Chudobína. Obec se připomíná již roku 1384. V letech 1850-1910 byla součástí obce Dalečín, od tohoto roku až do zániku v roce 1957 byla zcela samostatná.

Katastrální mapa obce se jmény obyvatel v době před vystěhováním.

Oblast Chudobína byla nazývána "nejkrásnější krajinářskou perlou na Svratce", s čímž souvisel i zájem turistů a zřízení chaty Sokol Husovice. Kromě jiného se tu konaly lyžařské závody a stanové tábory.

Mapka obce Chudobín a místní části Hamry nakreslená Rudolfem Traplem v roce 1924.

Co se týká běžného života, pracovali lidé především v zemědělství a v textilní továrně v přilehlé osadě Hamry. Zpočátku sloužila provozem valchy, v roce 1874 byla uvedena do provozu přádelnická výroba. Roku 1900 bylo nahrazeno vodní kolo turbínou. Textilní výroba byla ukončena v roce 1954 a zařízení převezeno do tehdejší Vlněny v Dalečíně.

Pohled na údolí Svratky a osadu Hamry, která byla součástí Chudobína. Byly zde dva obytné domy a textilní továrna - přádelna se skladem.

Při posledním sčítání v roce 1950 bylo v obci 22 domů a 143 obyvatel. Vysídlení obyvatel obce Chudobín a osady Hamry bylo ukončeno 9.9.1955. Dodnes tak chudobínská borovice připomíná nejen zaniklou osadu, ale i osudy lidí, kteří tu žili.

Obec Chudobín zanikla kvůli stavbě Vírské přehrady. Řekněme si tedy pár slov k historii její stavby. První plány sahají do roku 1911. Stále však tento nápad zůstával pouze v myšlenkách. Další iniciativa začala v roce 1928 profesorem Janem Bažantem. Ta však byla zastavena nadcházející válkou. Nápadu a iniciace se i přes tuto situaci ujali inženýři Zemského úřadu v Brně v čele s Ing. Františkem Tomanem, a to především s ohledem na katastrofální povodně v březnu roku 1940. Obec Vír přehradily ledové kry, které musely odstraňovat vládní i okupační vojenské síly.

Poškozená horní lávka ledovými krami. Byla využívána pěšími při cestě k Sokolské chatě a do Písečného.

Díky připravenosti projektu se mohlo se stavbou začít hned po válce a šlo o jednu z prvních velkých staveb poválečné republiky. Stavební práce započaly v roce 1947. Kámen na stavbu dodával lom v Korouhvici. Vzhledem ke stavbě Slapské přehrady bylo omezeno zařízení na výrobu betonu, a stavba tak trvala déle. Výroba betonu probíhala výjimečně i při teplotách do -10 °C. Hotová stavba byla předána 9. listopadu 1957.

Monika Kvasnicová