all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

městys Doubravník


Oficiální stránky

Doubravník
  Dnes je: 19.03. 2024 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Bezpečný internet:
logo NÚKIB

logo e-bezpečí

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
Restaurace a penzion
Břetislava Sedláčka
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Naposled přidané:
    včera  Úřední deska
- Rozhodnutí o u...
11/03/24 Farnost
- Hlas pro náš kostel
01/03/24 Úřední deska
- Výroční zpráva...

Mobilní rozhlas:
- COOP
- Den otevřených d...
- Přerušení elekt...
- Výluka na trati
- Místní knihovna

Krátké zprávy:
12/03/24 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 18.03…
11/03/24 KČT Nedvědice
- Turistický pochod
11/03/24 Městys Lomnice
- Taneční kurz
Celý přehled   [9]

Pozemkové úpravy:
- Pozemkové úpravy

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  03/2023

Dotační program,
příspěvky:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Možná vám uniklo:
- Soustředění mladých fotbalistů

Počasí:
Počasí Doubravník - Slunečno.cz

Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse
verze pro tisk   [ zde ]

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Orchideje Doubravnicka

12.01.2022

Nejbližší okolí Doubravníka je z hlediska krajinného velmi rozmanité. Máme zde hluboké údolí řeky Svratky s říčními ostrovy, náznaky lužního lesa a říční nivu. Také potoky, které se zahloubily do kopcovité krajiny.

Pak zde máme příkré svahy místy se skalkami a plochá návrší. Sluneční osvit krajiny je různý. Jsou zde místa, kde slunce svítí po celý den, ale i taková, která jsou prakticky celý den ve stínu. Horninový podklad je velmi různorodý, je tvořen bítešskou rulou, svorovým pásmem, pruhem dolomitických vápenců a říčními nánosy Svratky. To vše způsobuje, že je flóra kolem Doubravníka mimořádně bohatá. Velice dobře ji popsal doc. Lacina v knize k osmistému výročí Doubravníka.

V současné době se velkému zájmu pro svou krásu i vzácnost těší vstavačovité rostliny - orchideje. Také u nás se tyto rostliny vyskytují. Dnes již nejsou tak hojně zastoupeny jako v první polovině minulého století, jak v knize uvádí doc. Lacina. Důvody jdou různé. Nejčastěji je to způsobeno změnou hospodaření na pozemcích. Mnoho luk přestalo být koseno a bylo přeměněno na les nebo zarostlo náletem dřevin. Nebo naopak listnaté lesy byly vykáceny a osazeny jehličnany nebo zarostly křovinami. Orchideje nejsou moc konkurence schopné a většinou agresivním rostlinám podlehnou. Je však možné, že někde přesto přežily. Vede mě k tomuto tvrzení to, že jsem objevil několik druhů rostlin často i ve velkém množství, které byly v knize popsány jako zmizelé. Může to být i u orchidejí. Naše okolí totiž není řádně prozkoumané, je to dáno rozsáhlým areálem a někdy i těžko přístupným terénem. Dle výše uvedené knihy byly u nás popsány tyto druhy orchidejí: střevíčník pantoflíček, pětiprstka žežulník, prstnatec májový, vstavač kukačka, vstavač osmahlý, vemeník dvoulistý, vemeník zelenavý, hlístník hnízdák a okrotice dlouholistá. Některé z těchto druhů jsou uváděny v knize jako ztracené.

Se vstavačovitými je jeden problém. Některé roky kvetou a jiné ne. Proto je někdy problematické určit, zda se ještě vyskytují nebo ne. Z tohoto důvodu dále uvedené poznatky z posledních deseti let, kdy se jejich výskytu věnuji, nemusí být zcela relevantní. Většina zde uváděných druhů je pro svou vzácnost chráněna. Ochrana je zajištěna zákonem o ochraně přírody a mezinárodními úmluvami. Ochrana zde uvedených druhů je uvedena dle Českého černého a červeného seznamu cévnatých rostlin.


Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis): Druh je veden jako ohrožený. Vyskytuje se na obhospodařovaných vlhkých loukách a jiných vlhkých stanovištích, v minulosti byl jedním z nejhojnějších. S odvodňováním krajiny ho velmi ubylo. V knize je uvedena jako lokalita vlhká louka jihovýchodně od Maňové. Zdejší louky navštěvuji pravidelně každý rok a nikdy jsem se s ním nesetkal. Zřejmě je zde opravdu ztracen. Možným výskytem by mohly být vlhké louky okolo řeky Svratky. Ty procházím během května několikrát a na prstnatec májový jsem nikdy nenarazil. Informaci o jeho kvetení na vlhké louce na Mravencové jsem prověřoval jen jednou bez výsledku. Možné je, že bude nutné se sem několikrát vracet, než výskyt zde nepotvrdíme. Jediný výskyt v nejbližším okolí jsem zaznamenal v Černvíře roku 2017 na louce pod přírodní rezervací (dále jen PR) Nad Horou u Svratky. Kvetl zde v jediném exempláři a od té doby jsem jej nezaznamenal.



Prstnatec májový - Černvír


Vstavač obecný (kukačka), (Orchis morio): Jedná se o kdysi snad nejhojnější orchidej naší přírody. Vzhledem k úbytku jeho stanovišť se stává stále vzácnější. Dnes patří do kategorie silně ohrožených. Rostlina roste nejčastěji na osluněných nehnojených kosených loukách a pastvinách nebo světlých křovinatých stráních. Takových míst ještě do devadesátých let minulého století bylo v Doubravníku několik. Jednalo se především o Pláňavu a Hlaváčov, kde rostl. Dnes jsou tato místa buď zarostlá křovím nebo zalesněny a druh je ztracen. Nejblíže se s ním můžeme setkat buď v přírodní památce (dále jen PP) Křížník u Čepí nebo v PP Nad Koupalištěm u Štěpánova, kde se vyskytuje i v bílé formě.



Vstavač kukačka - PP Křižník


Vstavač osmahlý (Orchis ustulata): Tato orchidej je z rostoucích v Doubravníku nejvzácnější. V minulosti byl velmi hojný, vyskytoval se na osluněných loukách a pastvinách. Úbytek jeho lokalit v ČR je tak velký, že byl zařazen mezi druhy kriticky ohrožené. V knize uváděná lokalita za Hulovým kopcem vypadala jako ztracená. Několik let jsem ji marně hledal. Podle zprávy z roku 2021 tam snad kvete. V roce 2013 jsem objevil bohatou lokalitu na louce nad Vinohradem v katastru Křížovic, kde na třech místech kvetlo několik desítek rostlin. O této lokalitě je uveřejněno několik článku na internetových stránkách Doubravníka. Na lokalitě však v průběhu doby došlo k podstatnému snížení počtu rostlin. Nejprve jedno místo bylo zdevastováno divokými prasaty a část druhého vylitím močky, proto zde došlo k zarůstání kopřivami. Došlo také k vyrývání rostlin. Nyní tam kvete jen několik rostlinek. Snad nedojde k ztracení této lokality. Městys se marně pokoušel zařadit lokalitu k chráněným, bohužel se to nepovedlo. Nejbližší lokalitou s výskytem vstavače osmahlého je PP Křižník.



Vstavač osmahlý - Vinohrad


Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea): Rostlina roste nejčastěji na loukách a okrajích listnatých lesů, a to jak v nížinách, tak i častěji v podhorských a horských polohách. Rostlina je v ČR ještě poměrně hojná, i když jejich lokalit ubývá zarůstáním a přeměnou na hospodářský les. Je zařazena do kategorie ohrožených. U nás byl druh uváděn v dubině pod Hulovým kopcem, což byla vágní lokalizace. Vzhledem současnému stavu lokality Huluv kopec se dá předpokládat, že je druh pro Doubravník ztracen. Nejbližší lokality výskytu pětiprstky žežulník jsou PP Křižník a národní přírodní rezervaci (dále jen NPR) Švařec.



Pětiprstka žežulník - PP Křižník


Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus): Je zřejmě naší nejatraktivnější orchidejí. Roste v listnatých lesích. Jeho úbytek je způsoben jak změnou skladby lesních porostů, tak trháním květů nebo vyrýváním rostlin. Je zařazen do kategorie silně ohrožených. Pro Doubravník byl uváděn bez bližší lokalizace, proto nelze jeho výskyt blíže určit. Je pokládán u nás za vyhynulý. Jako jediný ze zde uváděných druhů se vyskytuje v zahradní kultuře. Problematice pokusu o vysazení této rostliny na Pláňavě se věnuje článek Ing. Jaroslava Záhory: Proč mizí původní rostlinné druhy a jiné se objevují. Je uveřejněn na doubravnických internetových stránkách a jsou tam i fotografie. Nejbližší lokalita, kde se střevíčník vyskytuje je Klucanina v Tišnově.


Okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia): Je to rostlina zastíněných lokalit v listnatých lesích. Vzhledem k ubývání těchto lokalit je zařazena mezi ohrožené. V Doubravníku se vyskytuje na více místech na Vinohradě, tam se s ní můžeme setkat koncem května, když v několika exemplářích kvete každoročně v silničním příkopu. Já ji na této lokalitě pozoruji již od roku 1985. Lze ji najít také na několika místech kolem lesní cesty vedoucí po Vinohradě. Kvetení zde je však nespolehlivé. Někdy kvete v počtu desítek kusů a jindy jen pár kusů na jediném místě. Někdy se jedná o mohutné rostliny vyšší než půl metru s mnoha květy, jindy jen o menší rostlinku s pár kvítky. Její stanoviště jsou většinou ve stínu stromů, především buků. Její výskyt u nás zatím není ohrožen, vyskytuje se v rámci PR Sokolí skála v části Vinohrad.



Okrotice dlouholistá - Vinohrad


Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia): Je rostlinou luk na okraji listnatých lesů. Je zařazen mezi rostliny ohrožené. Také tato orchidej je na území Doubravníka poměrně hojná, i když některé lokality od vydání knihy zmizely. Nejvíce jich kvete koncem června na Pláňavě a to na třech místech v počtu několika desítek kusů. Kvete zde každoročně. Pro její výskyt je nutné pravidelné kosení louky, pokud se tak neděje, zmizí. To se stalo na dvou místech na Hulově kopci a lokalitě Propadlí. Tato rostlina u nás zatím není vymizením ohrožena.



Vemeník dvoulistý - Pláňava


Vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha): Předešlému druhu velmi podobná rostlina, často s ním zaměňovaná. Vyskytuje se na podobných lokalitách, má však výrazně menší areál rozšíření. Kvete přibližně o tři týdny dříve a nejlépe se rozezná podle brylek, které jsou u něj sbíhavé, u dvoulistého rovnoběžné. Je zařazena mezi rostliny ohrožené. V knize uváděná lokalita na Pláňavě zanikla vysázením lesa. Nově jsem objevil lokalitu na louce pod Hlaváčovem. Zde je jeho kvetení nepravidelné, některé roky kvete, jiné ani nevzejde. Také počet kvetoucích rostlin je rozdílný. Tento jev je u našich orchidejí typický, proto nelze mnohdy určit, zda rostlina z lokality zmizela nebo jen nekvete. Teprve po několika letech je možné udělat závěr.



Vemeník zelenavý - pod Hlaváčovem


Hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis): Jedná se o nezelenou rostlinu zcela bez funkčního chlorofylu. Protože celá výživa je zajišťovaná mykorhizou, tak prakticky nemá listy. Podle typicky nahloučených kořenů ve tvaru hnízda byl pojmenován. Nejčastěji roste v dubohabřinách a bučinách ve stínu. Je jednou z našich nejčastějších orchidejí a není ohroženým druhem. Nejhojněji se vyskytuje na několika místech na Vinohradě. Lokalita na Brdě, kde byl nejhojnější, je ztracena. Došlo k tomu vykácením lesa a tím oslunění a vyschnutím lokality. Je možné, že se vyskytuje i na jiných místech Doubravníka.



Hlístník hnízdák - Brdo


Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium): Vyskytuje se na podobných lokalitách jako okrotice dlouholistá, ale roste i na zcela osluněných místech. Je také zařazena do kategorie ohrožených, v Doubravníku dosud nebyla uváděna. Na její výskyt jsem byl upozorněn jednou diplomantkou z Mendelovy univerzity. Popsaná lokalita byla na Brdu. Rostlo zde pět exemplářů. Lokalita byla záhy vytěžená, neuklizená a tím zničena. Zdejší výskyt je definitivně ztracen. Naštěstí jsem objevil bohatou lokalitu těchto rostlin nedaleko na Vinohradě. Zajímavé je, že zde během pěti let klesl počet kvetoucích rostlin z asi 50 na 0 bez jakékoliv změny stavu lokality. Uvidíme v příštích letech, zda je to konec výskytu této rostliny.



Okrotice bílá - Vinohrad


Kruštík širolistý (Epipactis helleborine): Jedná se v současné době o nejrozšířenější orchidej v ČR, proto ani není chráněn. Je to dáno tím, že nemá zvláštní nároky na stanoviště a roste i na poloruderálních stanovištích. Pro okolí Doubravníka nebyl dosud uváděn. Byl jsem na něj upozorněn, že roste u mostu přes Rakovec u Maňové. Našel jsem tam jeden odkvetlý exemplář a příští rok zmizel. Našel jsem však lokalitu pod Hlaváčovem v katastru Maňové. Zde pravidelně kvete v několika exemplářích. Nevím, zda se zde udrží, protože lokalita je ohrožena zarůstáním kopřivami.



Kruštík širolistý - Maňová


Byl jsem také upozorněn, že snad na Pláňavě rostl bradáček vejčitý (Listera ovata), ale nenašel jsem jej tam. Ani jsem neviděl jeho fotografii, tak ho neuvádím.

Pro milovníky těchto květin bych rád uvedl několik lokalit v našem okolí, kde je možné orchideje ve větším množství pozorovat. Jsou to NPR Švařec, PR Nad Horou v Nedvědici, PP Nad Koupalištěm u Štěpánova, PR Obůrka - Třeštěnec mezi Čebínem a Kuřimí a především PP Křižník u Dolního Čepí. PP Křižník je malý orchidejový zázrak, na ploše 0,2ha kvete devět druhů orchidejí a od začátku května do půlky července zde vždy nějaká orchidej kvete.


Ing. Jaroslav Sterzel



Doplnění:

  • Fotografie orchidejí ve větším rozlišení + další snímky z naší přírody najdete na serveru Rajče.net v albu   Příroda Doubravnicka  




Celý článek | přečteno 1.231 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce
a nepoužívají soubory cookies k ukládání uživatelských dat.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
prohlášení o přístupnosti webu
© 2004 - 2024