all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

městys Doubravník


Oficiální stránky

Doubravník
  Dnes je: 22.06. 2024 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Bezpečný internet:
logo NÚKIB

logo e-bezpečí

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
Restaurace a penzion
Břetislava Sedláčka
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Naposled přidané:
20/06/24 Úřední deska
- Veřejnoprávní smlouva
19/06/24 Úřední deska
- Oznámení o přerušení
18/06/24 Úřední deska
- Veřejná vyhláška

Mobilní rozhlas:
- Otevírací doba
- Drůbežárna Prace
- Prodej zeleniny
- Zájezd do Strážnice
- pošta Partner Dou...

Krátké zprávy:
20/06/24 Městys Lomnice
- Pozvánka na výstavu
18/06/24 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 01.07…
17/06/24 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 24.06…
Celý přehled   [13]

Pozemkové úpravy:
- Pozemkové úpravy

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  03/2023

Dotační program,
příspěvky:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Možná vám uniklo:
- Usnesení č. ZM-5/2019

Počasí:
Počasí Doubravník - Slunečno.cz

Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse
verze pro tisk   [ zde ]

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Projekt SYM:BIO pokračuje

29.12.2023

Již čtvrtým rokem se městys Doubravník zapojuje v rámci programu INTERREG Rakousko-Česká republika do mezinárodního projektu "Sítě přizpůsobené suchu a podpora biodiverzity ve městě a na venkově" nazývaného krátce SYM:BIO. Cílem projektu je probouzet a prohlubovat smysl pro zodpovědnost jednotlivce za ochranu místního prostředí v duchu zásady: "Zde žiji a zde bych rád zanechal pozitivní stopu!"


Partneři čeští i rakouští

Na projektu spolupracuje celkem pět partnerských organizací, tři na rakouské a dvě na české straně. Řídící a koordinační úlohu má rakouský institut Bio Forschung Austria se sídlem ve Vídni. Českou stranu zastupuje Zemědělská ekologická agentura ZERA v Náměšti nad Oslavou a Mendelova univerzita v Brně. Dalšími dvěma partnery na rakouské straně je jednak rakouský spolek "Natur im Garten" GmbH se známým ježkem ve znaku a Niederösterreichische Agrarbezirksbehörde, což je dolnorakouská instituce specializovaná na oblast zemědělství s stoletou historií. Pro prezentaci projektu bylo vybráno a odsouhlaseno jednotné logo projektu.



 

Pozorný čtenář mohl zaznamenat, že na stránkách našeho zpravodaje a na internetových stránkách městyse Doubravník byly projektu SYM:BIO připsány již celkem čtyři články: Otazníky nad dalším směřováním našeho zemědělství (dva díly), Zemědělství ve městech, Ošetření lip na náměstí. Každý z těchto příspěvků byl věnován trochu jinému tematickému okruhu, ale všechny měly společné jmenovatele - důraz na podporu biologické rozmanitosti a přizpůsobení se delším obdobím sucha. Cílem aktuálního článku je připomenout dvě inspirativní exkurze realizované v rámci projektu, jednu na české a jednu na rakouské straně.


Příroda v městech a obcích

Ačkoli jsou lidská sídla často považována za místa, která mají negativní dopad na rozmanitost společenství rostlin a živočichů, nedávné analýzy ukázaly, že jsou schopná zachovávat překvapivě bohaté spektrum druhů. Obecně vzato je příroda ve městě a na venkově o to cennější, oč více jsou v ní zastoupeny původní druhy. Jak ukazuje příklad jedné z brněnských městských částí, Nového Lískovce, může být město dokonce útočištěm pro vzácné, chráněné a kriticky ohrožené druhy, které již nemají perspektivu v okolní zemědělské krajině.

Na druhé straně není potenciál lidských sídel dostatečně využíván. V průměru je udržován pouze zlomek odhadované potenciální druhové rozmanitosti. Složení a stav městské a venkovské přírody není ovlivňován pouze člověkem. Je také řízen zevnitř, vzájemnými vazbami mezi rostlinnými konzumenty, predátory a rozkladači. Je pod vlivem tlaku chorob a škůdců. Tyto skutečnosti v důsledku určují, jaké druhy organismů v blízkosti člověka uspějí.

Klíčová schopnost městské a venkovské vegetace podporovat biodiverzitu všech organismů a poskytovat užitek je přímo úměrná cíleně vedené správě zelených ploch. Pomineme-li skutečnost, že části sídel s vyšší druhovou bohatostí mají pozitivní vliv na psychiku obyvatel, potom si pod termínem "poskytovaný užitek" můžeme představit například redukci hluku, zachytávání nebezpečného polétavého prachu, snížení povrchového odtoku srážek, zmírňování teplotních extrémů, čištění vzduchu a vody vegetací samotnou, zajišťování koloběhu živin, a tím i živinového komfortu pro rostliny, ukládání uhlíku z atmosféry do půdy ve formě organické hmoty atd.

Udržovat stav vegetace lidských sídel není nijak jednoduchý úkol ani v časech klidných, s celospolečensky respektovanými prioritami. Násobně složitější je to v dobách zpochybňovaných priorit, v dobách zintenzivňujícího se působení klimatické změny a v dobách společensky vratkých.


Exkurze do rakouské obce Mauerbach

Prvním z nádherných a inspirativních příkladů je využití místních lučních květin k ozelenění trvalkových záhonů na okrajích chodníků v rakouském městečku Mauerbach, kam jsme se jeli podívat na první ze dvou zmiňovaných exkurzí. Měli jsme obrovské štěstí. Průvodkyní nám byla samotná autorka projektu, krajinářská architektka, paní Paula Polak (www.paulapolak.com). Právě jí se podařilo prosadit záměr vysazení "liniové louky" (viz obr. 2 níže). Nebylo to ze začátku lehké. Proti bylo zastupitelstvo obce. Rozpačití byli místní občané. Významným a možná rozhodujícím argumentem byla cena za údržbu takto založených lučních záhonů. Ta představuje zlomek ceny za údržbu okrasných záhonů. Po dobrém založení se v podstatě pouze jednou nebo dvakrát ročně pokosí.



Obr. 2. Kvetoucí luční rostliny v rakouské obci Mauerbach sestavené podle modrého osazovacího plánu

V obci Mauerbach osázela Paula Polak planě rostoucími trvalkami celkem 230 m2 záhonů podél silnic, dalších 190 m2 ploch sídelní zeleně pak osázela podle určitých vzájemně harmonizujících barevných témat. Aby byl zajištěn dostatek potravy a stanovišť pro volně žijící živočichy, byly vybrány především původní rostliny. Od jara do podzimu zde kvetou sasanky lesní, chrastavec rolní, různé druhy šalvějí, divizen, zvonků a mnoho dalších! Takové záhony z planých trvalek fungují velmi dobře a po dvouleté fázi intenzivnější údržby jsou již z hlediska péče nenáročné a vytvářejí krásnou ozdobu obce.

Paní Polak zvládá obdivuhodné množství aktivit. Kromě své práce architektky přednáší jako lektorka a své netradiční poznatky sepisuje v četných odborných publikacích a knihách. V posledních letech vydala dvě knihy na téma voda v zahradě. První z nich, Regenwasser im Garten nachhaltig nutzen (Udržitelné využívání dešťové vody v zahradě) se týká výhradně tématu dešťové vody. Následovala zevrubná 588stránková encyklopedie věnovaná tématu vody v zahradě Handbuch Wasser im Garten. Na jaře 2020 vyšla kniha "Welche Pflanze passt wohin im Naturgarten?" (Která rostlina v přírodní zahradě kam patří?), na téma designu záhonů s divoce rostoucími rostlinami následovala práce Pflegeleichte Naturgärten gestalten (Navrhování nenáročných přírodních zahrad).


I průmysl může být zelený

Druhým cenným příkladem je vztah k vegetaci v případě "zelených" administrativních a průmyslových budov společnosti LIKO-S Slavkov u Brna. V roce 2015 postavila společnost LIKO-S novou zelenou administrativní budovu, aby tak čelila globálnímu oteplování a nabídla svým zaměstnancům příjemnější pracovní prostředí. Bez klimatizace se totiž pracovní prostory v létě ohřívaly běžně na 35 °C. Pro zlepšení mikroklimatu se instalovaly zelené fasády a střechy s trelážemi pro popínavé rostliny, s kazetovými plastovými modulovými truhlíky pro exteriéry a interiéry také na jedné z výrobních hal (viz obr. 3-5 níže). K zavlažování se používá dešťová voda, ale také vyčištěná užitková voda (blíže viz www.liko-s.cz/).



Obr. 3 Na šikminách střechy výrobní haly společnosti LIKO-S ve Slavkově u Brna jsou sesazené různobarevné trsy rozchodníků



Obr. 4 Část bočních stěn slouží k dočišťování užitkové vody podobně jako je tomu u kořenových čistíren



Obr. 5 "Zvědavá ulička" prosklených částí boční stěny budovy (pohled z opačné strany)


Bližší informace o projektu SYM:BIO lze získat jak na webových stránkách hlavního partnera projektu Bio Forschung Austria (www.bioforschung.at/projects/symbio-at-cz/), tak i na stránkách českých partnerů (uapmv.af.mendelu.cz/32706-sym-bio ; www.zeraagency.eu/file/699/symbio-predstaveni-projektu.pdf) nebo na stránkách poskytovatele (www.at-cz.eu/cz/ibox/po-4-udrzitelne-site-a-institucionalni-spoluprace/atcz234_symbio).

Autoři článku se v rámci projektu ATCZ234 SYM:BIO (Sítě přizpůsobené suchu a podpora biodiverzity ve městě a na venkově), který je řešen v programu INTERREG (Podpora přeshraniční spolupráce komunit a institucí ve společném regionu) snaží podpořit povědomí o významu biologické rozmanitosti pro životní prostředí a pro možnost přizpůsobení se suchu.


Jaroslav Záhora, Jana Vavříková




Celý článek | přečteno 149 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce
a nepoužívají soubory cookies k ukládání uživatelských dat.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
prohlášení o přístupnosti webu
© 2004 - 2024